Emo styl

26. ledna 2008 v 19:59 |  Zajímavosti
Emo - mluví se o něm čím dál častěji. Jenže co to vlastně je? Jak poznám člověka, který emo styl žije? Jak vypadá? Co dělá? Já jsem na tyhle otázky odpověď neznala a jsem si jistá, že jiní ještě také o emu skoro nic nevědí.
JAK VYPADÁ EMO ČLOVĚK?
Nosí černé, růžové nebo červeno - černě pruhované oblečení. Povoleny jsou i černobílé kostičky a proužky, zvlášť na teniskách. Sem tam musí být někde umístěna lebka nebo emotivní anglický nápis: "Trpím! Nikdo mě nemá rád! Umřu!" Jejich heslo je: "Ukaž emoce!" Nezbytné jsou střapaté vlasy obarvené v havraní černi a visící přes jedno oko. Pokud z dotyčného někde netrčí piercing, není patřičně "vystajlovaný". Emaři musí mít nutně občas depresi, kterou řeší tak, že si pořezávají různé části těla. Trpí osaměle, a pokud ze svého temného zákoutí vyjdou na ulici, klopí černě namalované oči k zemi a kráčejí pomalu, jakoby z posledních sil.
O CO JIM JDE?
"To je všechno o emocích!" říká emař. "Jako že se nebojíš vyjádřit, co cítíš." To zní hezky, ale vypadá to, že zatím jd spíš o nezvládání emocí než o jejich svobodné vypuštění do světa. Když ti druzí nerozumí, není důvod prosedět den v koutě! A řezání do vlastního těla? To není životní styl, to je asi psychická porucha! Dobře překonané trápení přece dokáže naučit kolikrát víc než univerzita!
KDYŽ EMOCE, TAK EMOCE!
Jeden z článků o pravém emu praví, že holky v růžovém tričku s černými nehtíky, které nezadržitelně pláčou nad ztrátou své pruhované emo ponožky, jsou prý k smíchu a že všechny účesy a nakupování lebkovitých doplňků jsou jen póza. Opravdový emo protest proti zatuchlému světu nákupních center je žít naplno všechny své emoce. I ty kladné! Správnou emo aktivitou je boj proti týrání zvířat a plenění přírody. Nakupovat si oblečení v krámě? Hnus! Hybaj ke stroji a ušij si nějaký ten modýlek sama! Žádná podpora kšeftaření s emo stylem! A hlavně: žádné drogy, žádné kouření, kafe je taky fuj a nejlepší je být vegetarián!
EMO HUDBA...
Je charakterizována dlouhými písněmi a kontrastem mezi běžným zpěvem, lehkým šeptem, štěkavým řevem v kombinaci s pláčem či vzlykáním. Musí to být prostě očištění těla i ducha pomocí "vylučování" emocí...
Kdo si vrazí do vlasů mašli s lebkou ještě není emo.
Zdroj: časopis In!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama